A máme tady konec napínání všech žáků a rodičů z řad budoucích prvňáčků. Ředitelka školy rozhodla o přijetí/nepřijetí do 1. ročníku ZŠ Radostná.

Vyhlásila jsem nové ředitelské volno na 20. a 21.4.

Přejeme všem dětem a rodičům šťastné Vánoce a spokojený rok 2023.

Jak vypadá slovní hodnocení a převod na známky u nás v Radostné 

V Radostné vycházíme jako akreditovaná škola z RVP pro základní školy a všímáme si tak s ním v souladu všech kompetencí žáka, nikoliv jen osamocených znalostí. Kombinujeme slovní sumativní hodnocení na vysvědčení a průběžné formativní hodnocení. K oběma vyšla již řada článků, pár odkazů najdete na konci článku. 

Průběžné formativní hodnocení

Jedná se o komplexní nástroj, díky němuž se obě strany – učitel i žák – lépe orientují v tom, kde se na cestě vzdělávání ten který zúčastněný žák nachází. Neodmyslitelnou součástí je proto vzájemná komunikace a zpětná vazba. Nehodnotí se tak pouze výsledek učení, ale též jeho proces, a to s cílem zjistit, kam se dál vydat – tedy ve chvíli, kdy se žák ještě učí a má prostor a čas ke zlepšování. Formativní hodnocení by tudíž mělo pomáhat formovat žákovo učení. Jasně mu ukázat, co mu jde a kde má ještě prostor na rozvoj. Je tedy užitečné v tom smyslu, že žák ví, kde se právě nachází, a také se dozví to, co má dělat, aby se posunul dále a následně dosáhl stanoveného cíle.

Důležitým úkolem v práci učitele proto je, aby žáci znali a přijali cíl hodiny, tématu či případně své individuální cíle, aby o nich přemýšleli a rozuměli jim. Dále učitel žáky vede k efektivnímu ověřování výsledků práce, tedy k tomu, aby rozeznali kvalitu, aby poznali, zda dosáhli či nedosáhli cíle, resp. požadovaného výstupu. Struktura vyučovací hodiny musí být nastavena tak, aby učitel měl během hodiny představu o tom, kde se které dítě v procesu osvojování znalostí a dovedností nachází, nedílnou součástí je proto reflexe výuky (např. kartičky, semafor atp.). Hodina má též obsahovat příležitost pro vzájemné hodnocení mezi žáky (vrstevnické učení) a konečně prostor pro vlastní sebehodnocení žáka.

Věříme, že formativní hodnocení během procesu učení je pro hodnocení žáků tou správnou cestou, a proto jsme se jí se žáky vydali.

Během výuky dáváme žákům zpětnou vazbu, popisujeme, jak vnímáme jejich pracovní postup i výstup,  co se z našeho pohledu daří, na co je ještě nutné se zaměřit. Hojně využíváme také sebehodnocení žáků a vrstevnické učení a hodnocení a k tomu určené nejrůznější reflektivní nástroje jako semafor, teploměr, různé škály a mnoho dalších metod volených tak, aby co nejlépe pomohly oběma stranám zmapovat pokrok. Důležitým předpokladem je, že jde o nástroje sebehodnotící (ve vztahu jedince či skupiny k sobě), nejsou “známkou” učitele žákovi. 

V hodnocení pak sledujeme celistvě, jak žák ve škole prospívá. Klíčových je pro nás z hlediska  výukových cílů  5 oblastí: 

• Spolupráce a zapojení ve skupině
• dodržení zadání a kvalita výstupu,
• aktivita v hodině,
• míra osvojení učiva,
• míra pokroku a 
• chování, které má speciální prostor.

Je třeba si uvědomit, že klasická známka ve škole často popisuje pouze to, jak žák zvládl dané učivo, a to ještě velmi omezeně a subjektivně, ale jen málokdy postihuje další 4 výše uvedené oblasti. Tedy žák ani rodič nemají dostatečné informace o pokroku žáka, jde spíše o iluzi informovanosti a zdánlivost objektivity, která je však v našich končinách natolik běžná a vžitá, že se jí neprávem stále dostává tolik pozornosti. A to se týká i známek na vysvědčení. 

Sumativní hodnocení na vysvědčení

Na vysvědčení píšeme slovní hodnocení. Věřte nám, že to je spousta práce, která ale stojí za to. Každý žák dostává formou dopisu minimálně v rozsahu A4 popis, jak jsme jeho fungování ve škole viděli v uplynulém pololetí, a to vždy individualizovaně pro každého žáka. Žákům zdůrazňujeme, že v tomto případě je to náš pohled, ke kterému máme konkrétní vstupy, a že jejich pohled nemusí být s naším přesně totožný.

Učební plán v našem ŠVP integruje vzdělávací obory do 4, resp. 5 předmětů.  Ve slovním hodnocení na vysvědčení pak souhrnně (tedy sumativně) popisujeme zásadní projevy v chování, změny v přístupu k učení, charakteristické projevy v daném předmětu, obvyklou aktivitu v hodině, zvládnutí klíčového učiva a směřování k či dosažení požadovaných výstupů na konci 5. a 9. ročníku. Pomáháme si někdy slovy „samostatně zvládáš“, „bezpečně ovládáš“, „s mírnou dopomocí“, „s podporou asistenta nebo pedagoga zvládneš“, nicméně každý máme trochu jiný slovník, kterým vyjádříme, jak žáka hodnotíme. 

A jak vypadá u nás převod na známky?

Obecně bereme převod na známky jako nutné zlo pro přihlášky na střední školu nebo pro případ, že žák přestupuje na školu s klasifikací a ředitel dané školy si převod na známky vyžádá. Tedy obvykle se převod týká hodnocení za 1. pololetí v 8. ročníku, závěrečné hodnocení v 8. ročníku a někdy i 1. pololetí 9. ročníku. 

 Vycházíme vždy ze slovního hodnocení žáka, které je v souladu s RVP právoplatným a plnohodnotným hodnocením na vysvědčení, a  při jehož sestavování máme před očima žáka a naše proběhlá pozorování, nikoli nějaká kritéria pro známku. Slovní hodnocení si přečtou 2 nezávislé osoby a navrhnou za každý náš předmět známku. Pokud se neshodnou  nebo je známka mezi dvěma stupni, diskutují a snaží se dojít ke shodě. Převod na známky u každého žáka posuzujeme individuálně nikoliv ve vztahu k ostatním, tedy např. známka 2 u jednoho žáka může souviset s nevyužíváním osobního potenciálu, kdy žák i přes výzvy pedagoga dělá jen nutné minimum, je pod svými možnostmi a o učení obvykle nejeví zájem, kdežto u jiného žáka může znamenat známka 2  jeho silný individualismus, neochotu spolupracovat ve skupině a hledat cestu, jak svými výstupy podpořit skupinu. 

Známka pak je jedna, a tedy stejná, pro všechny na přihlášce uvedené předměty (vzdělávací obory), které jsou integrované v daném předmětu dle našeho ŠVP. Pokud by byl takový způsob převodu pro žáka zásadně nevýhodný, řešil by se takový převod následně individuálně.

Příklad: náš předmět JAZYKY integruje český jazyk a literaturu, anglický jazyk a druhý cizí jazyk a žák by byl převodem hodnocen celkovou známkou 2, pak má na přihlášce tuto známku u všech těchto oborů.

Věříme, že tento přístup k hodnocení žáků je otevřený, transparentní a dává žákům jasný popis, ve které oblasti je vnímáme jako silné a ve které vidíme prostor na zlepšení. Současně je vedeme k tomu, aby si sami všímali svých silných stránek i rozvojového potenciálu. 

Naším cílem není a nikdy nebude žáky známkovat, naším cílem je pomoci jim odhalit a rozvíjet jejich vlastní individuální potenciál a pomoci jim, aby byli vybaveni potřebnými kompetencemi pro jejich další směřování, a tedy (ale samozřejmě nejen) měli co největší šance uspět u přijímacích řízení a býti úspěšnými i v navazujícím vzdělávání.

Více k formativnímu hodnocení: 

Zapojemejevšechny – formativní hodnocení

https://www.edukacnilaborator.cz/formativnihodnoceni

Web (především) pro učitele k formativnímu hodnocení

Tip ke slovnímu hodnocení na vysvědčení:

https://eduzin.cz/wp/2020/06/26/taky-dneska-lustite-vysvedceni-bez-znamek-zapeklitostech-slovniho-hodnoceni/